Kalendář

Po přečtení článku zapisuj do doplňovačky slova podle nápovědy. Do písanky napiš krátké, ale milé přání do nového roku.

Jiří Lochovec: Kalendář

Rok vždycky nezačínal prvním lednem. Kdysi dávno slavili mnozí 25. prosinec – den narození Ježíše Krista – jako začátek nového roku. Podle starého římského kalendáře, který převzal i u nás v současnosti používaný kalendář, je začátek roku vždy prvního ledna. Je to den předsevzetí, den, kdy přejeme svým blízkým všechno nejlepší, den veselosti a den sváteční. Popřej i ty svým rodičům, sourozencům, dědečkovi a babičce a třeba i svým kamarádům hodně štěstí do celého nového roku.
Každý člověk má nějakou zálibu. Mnohé děti sbírají kartičkové kalendáře. Možná, že už máš takový kalendář i ty. Podívej se, zda začíná stejným dnem v týdnu a končí jako tento rok. Že tomu tak není? Právě proto je třeba na každý rok připravit nový kalendář.
Rok má 365 dní – přestupný rok, který vychází na každý čtvrtý rok, pak má 366 dní. Číslo 365 ale není dělitelné sedmi (to je počet dnů v týdnu), takže vždy zůstane zbytek, který způsobuje posun. Tento zbytek činí asi 6 hodin, takže za 4 roky se nasčítá den navíc, který připadá na 29. únor. To, že se jednou za čtyři roky přidá do kalendáře jeden den, a to vždycky 29. února, vyplývá z toho, že se Země kolem Slunce neotočí přesně za jeden rok. Zůstane přibližně čtvrt dne, proto je přestupný rok vždy po čtyřech letech.

(Velká kniha pro malé školáky)
1        2          
              
   3             
              
    4            
              
      5          
              
  6