Podle popisu poznej rostlinu, houbu nebo živočicha.
Vyskytuje se především na světlých místech listnatých lesů, v lesích jehličnatých i smíšených, na okrajích lesů a na loukách, kde často tvoří skupinky. Třeň může být až 35 cm vysoký s pohyblivým prstencem. Dužninu a lupeny na spodu klobouku má bělavé. Plodnice se vyskytují v červenci až říjnu. Jedná se o vynikající jedlou houbu - pro příjemnou vůni a význačnou kořennou chuť se často sbírá a různě upravuje.
bedla vysoká
hadovka smrdutá
hřib smrkový
choroš šupinatý
Tento motýl s bílými předními křídly s černými klikatými čarami je rozšířen hlavně v jehličnatých, ale i smíšených lesích. Objevuje se v noci v červenci a srpnu. Rozpětí křídel má kolem 5 cm. Samičky kladou vajíčka pod šupiny kůry stromů. Housenky se líhnou příští rok v dubnu. Rozlézají se do korun stromů a ožírají jehlice. Žijí nejprve pospolitě, později jednotlivě. Při přemnožení způsobují velké škody ve smrkových lesích. Motýl vůbec nepřijímá potravu.
bekyně mniška
lýkožrout smrkový
babočka paví oko
okáč bojínkový
Tvoří rozsáhlé polštářovité porosty v jehličnatých lesích. Je vysoký asi 2 cm. Vydatně nasává vodu. Jeho výskyt je známkou kyselé a chudé lesní půdy.
bělomech sivý
kapraď samec
ostružiník křovitý
vraní oko čtyřlisté
Vytrvalá, až 30 cm vysoká bylina s kulovitou cibulí. Z cibule vyrůstají tři nebo čtyři přízemní tmavozelené listy. Kvete od února do dubna jednotlivými bílými květy se žlutavě zelenými skvrnami na špičkách. Roste ve stinných listnatých lesích a na vlhkých loukách, kde je rostlinou chráněnou. Pěstuje se také na zahradách.
bledule jarní
jahodník obecný
konvalinka vonná
prvosenka jarní
Strom s mohutnými kořeny a širokou až plochou korunou a červenohnědou kůrou dorůstá výšky až 30 metrů. Kvete od dubna do června. Roste v jehličnatých i smíšených lesích s převážně skalnatým podkladem. Hojně ho vysazujeme na písčitých půdách. Její dřevo se uplatní především pro výrobu stavebních prvků a různých sloupů.
borovice lesní
smrk ztepilý
jedle bělokorá
modřín opadavý
Nízký, hustě větvený keřík s plazivými kmínky a vzpřímenými větvemi. Listy má opadavé, střídavé, vejčitě okrouhlé. Kvete od dubna do konce června. Narůžovělé květy najdeme v úžlabí listů. Plodem jsou bobule černomodré barvy, které dozrávají v červenci. Často se sbírají pro kuchyňské účely. Tvoří nejčastěji podrost ve světlých jehličnatých lesích.
borůvka černá
jahodník obecný
hřib smrkový
vraní oko čtyřlisté
Statný, až 30 metrů vysoký strom se štíhlým přímým kmenem a bílou kůrou, která se příčně olupuje v pásech. Listy jsou jemně zašpičatělé. Kvete v dubnu a květnu. Samčí i samičí jehnědy má převislé. Roste v lesích, na stráních i skalách, na chudých, suchých a písčitých půdách. Hojně se vysazuje i podél cest. Dřevo se hodí pro zhotovování lyží, hraček, domácích zařízení. Je také oblíbeným palivovým dřevem.
bříza bělokorá
buk lesní
dub letní
jasan ztepilý
Statný strom, až čtyřicet metrů vysoký, se štíhlým kmenem, šedavou hladkou kůrou a širokou, kopulovitou korunou. Listy má řapíkaté, široce vejčité. Kvete v dubnu a květnu, ze samičích květů se vytvářejí trojboké nažky - bukvice. Roste dost hojně v pahorkatinách a horách. Vytváří společenstvo zvané bučiny, často je vysazován v parcích. Má cenné tvrdé dřevo. Nachází uplatnění ve stavebnictví, tesařství, vyrábějí se z něj parkety a nábytek.
buk lesní
bříza bělokorá
javor mleč
jasan ztepilý
Pochází z oblastí od Středozemního moře, odkud byl u nás už ve středověku vysazen. Je hojný ve větších lesích a oborách. Je až 150 cm dlouhý. Žije v tlupách. Od srpna do dubna nosí lopatkovité paroží, které v květnu shazuje. Říje probíhá v říjnu a v listopadu, v tu dobu se samci ozývají nehezkým rocháním vznikajícím vtahováním vzduchu. Samice vrhá jedno až dvě mláďata. Živí se trávou, lesními plody, výhonky a kůrou stromů. Na pastvu vychází po setmění. V zimě okusuje pupence keřů a stromů a ohryzává kůru.
daněk skvrnitý
jelen evropský
srnec obecný
prase divoké
Spatříme ho v rozsáhlejších jehličnatých, smíšených i listnatých lesích se skupinami starých stromů. Dorůstá až 48 cm délky. Je to pták stálý. Hnízdí v dutině stromu. Tesání dutiny trvá asi měsíc. Samice zde snáší 4 až 5 vajec, na kterých poté střídavě sedí oba rodiče. Živí se larvami hmyzu, kuklami mravenců, ale i semeny a drobnými plody. Jeho bubnování slouží především k vyznačení revíru. Na stromě se ozývá hlaholivým ”kliéé”, za letu silným ”kri-kri-kri”.
datel černý
jestřáb lesní
kalous ušatý
puštík obecný
Statný strom s rozložitou, nepravidelnou korunou a silnými větvemi. Dosahuje výšky až 40 metrů s obvodem kmene šest až sedm metrů. Kmen má ve stáří rozbrázděnou kůru. Listy má krátce řapíkaté a s nápadnými oušky na bázi čepele. Plodem jsou žaludy po dvou až pěti na dlouhých stopkách. Kvete v květnu. Roste jako hlavní součást doubrav. Běžně se vysazuje pro tvrdé dřevo. Tvrdé dřevo se používá k výrobě pražců, lodí, podlah, nábytku a sudů.
dub letní
buk lesní
javor mleč
jasan ztepilý
Nalezneme ji převážně v listnatých a smíšených lesích a parcích v květnu až listopadu. V mladém stádiu má tato houba podobu vejce částečně ponořeného v zemi. V době zralosti z něj vyrůstá do výše třeň s volným zvonkovitým kloboukem. Houbovitě měkká dužnina a především masa výtrusů klobouku vydává silný zápach po mršinách a vábí tím hmyz z širokého okolí. Dorůstá výšky až 20 cm. Vzhledem k zápachu je tato houba nejedlá.
hadovka smrdutá
klouzek obecný
muchomůrka zelená
choroš šupinatý
Tuto výtečnou jedlou houbu můžeme najít v červenci až říjnu v jehličnatých a smíšených lesích, zejména pod smrky, ale i pod duby, buky či borovicemi. Bělavá třeň je až dvacet centimetrů vysoká, hnědavý klobouk může mít až 25 cm v průměru. Má příjemnou houbovou vůni a lahodnou chuť.
hřib smrkový
klouzek obecný
kozák březový
pýchavka obecná
Tato houba vyrůstá často ve velkých trsech, které mohou dosahovat průměru až 60 cm. Ke klobouku je po straně přirostlý krátký třeň (čtyři až osm centimetrů dlouhý). Bílá dužnina má moučnou až okurkovou vůni a chuť. Nejprve je pružná a měkká, postupně se stává tuhou a dřevnatou. Roste od jara do zimy na odumřelých, ale i živých kmenech a pařezech listnatých stromů v lesích, parcích, u vody, zvláště na vrbách, jírovcích, ořešácích. Způsobuje bílou hnilobu dřeva.
choroš šupinatý
muchomůrka zelená
hřib smrkový
klouzek obecný
Vytrvalá bylina s větveným oddenkem, s přízemní růžicí listů a plazivými výhonky, které lehce zakoření. Až 20 cm dlouhá lodyha vyrůstá z úžlabí složených trojčetných listů. Roste hojně na pasekách, ve světlých lesích a na křovinatých stráních. Kvete v květnu a červnu. Vzpřímená lodyha nese většinou 3 až 10 květů s bílými korunními lístky. Z květního lůžka vzniká později souplodí s malými lesklými nažkami.
jahodník obecný
maliník obecný
ostružiník křovitý
vraní oko čtyřlisté
Velmi statný strom, až 30 metrů vysoký, se šedozelenými větvemi a černohnědými vejčitými pupeny. Listy má přisedlé, vejčitě kopinaté. Kvete od dubna do května. Plodem je nažka na dlouhé, převislé stopce. Roste dost hojně ve vlhkých lesích, v údolích podél řek. Často se též vysazuje v parcích pro okrasu. Jeho dřevo slouží k výrobě nábytku a parket. Příbuzný je šeřík obecný pěstovaný v řadě odrůd, známý jako ”bez”.
dub letní
buk lesní
javor mleč
jasan ztepilý
Strom s podélně rozbrázděnou kůrou dosahuje výšky až 20 metrů. Listy má široké s vybíhajícími špičatými zuby a tupými zářezy mezi laloky. Na podzim se zbarvují do červena. Kvete v dubnu a květnu, poté vytváří dvounažky s rovnoběžnými křídly. Roste hojně v listnatých a smíšených lesích s vlhkými půdami.
dub letní
buk lesní
javor mleč
jasan ztepilý
Jedná se o vysoký statný strom s bělavě šedozelenou hladkou kůrou a s válcovitou korunou. Dorůstá výšky až 40 metrů. Ploché jehlice mají na rubu dva bílé proužky. Plodem jsou vzpřímené podlouhlé šišky, které najdeme na hořejších větvích. Roste v horských a podhorských lesích, zde se také často vysazuje.
borovice lesní
smrk ztepilý
jedle bělokorá
modřín opadavý
Obývá rozsáhlejší lesy, u nás je zatím poměrně hojný. Patří mezi lovnou zvěř. Laně žijí ve stádech asi po deseti kusech. Laň vrhá jedno, zřídka dvě mláďata. Živí se trávou, listím, žaludy, kůrou, větvičkami. Dosahuje délky kolem 250 cm. V období říje (září, říjen) samci mezi sebou bojují a vítěz si odvádí stádo laní. V lednu a únoru shazují samci paroží a do července jim naroste nové.
daněk skvrnitý
jelen evropský
srnec obecný
prase divoké
Obývá souvislé jehličnaté i menší lesy. Objevuje se i na okrajích měst. Dosahuje délky až 60 cm. Po mnoho let zůstává pár věrný jednomu hnízdu - každý rok si ho přistavuje. Je umístěno na vysokém stromě. Samice snáší 3 až 5 vajec a sama na nich sedí 35 dní, zatímco samec ji zásobuje potravou. Loví v lese i otevřené krajině veverky, králíky, vrány, holuby, sojky. Při lovu vyráží ze zálohy a využívá momentu překvapení. Hodí se pro sokolnický výcvik. Nejčastěji se ozývá dobře slyšitelným ”vijé”. Mláďata vydávají ostré hvízdavé zvuky.
jestřáb lesní
ostříž lesní
káně lesní
puštík obecný
Patří k našim nejrozšířenějším plazům. Dorůstá až 20 cm délky. Samec je zbarven do zelena, samice do šeda. Můžeme se s ní setkat na pasekách, při okrajích lesů, na skalnatých svazích, v parcích i zahradách. V květnu a červnu klade samice 3 až 15 vajíček do mělké jamky. Zahřívání obstarají sluneční paprsky. Po 10 týdnech se líhnou mladé. Každý jedinec má vlastní území, ve kterém loví hmyz, pavouky a stonožky. Přezimuje od října do dubna v zemi nebo v hromadě listí.
ještěrka obecná
užovka hladká
slepýš křehký
mlok skvrnitý
Žije v lesích v křovinatých místech. Jeho tělo je dlouhé až 70 cm. Vede skrytý život, za potravou vychází po setmění. Hledá lesní plody, kořínky, hmyz, larvy, měkkýše, malé savce, ptačí vejce. Jeho rodina žije v až 5 metrů hluboké noře vybudované na kopcích, ve stráních, v kamenitých místech. Vystýlá si ji mechem a listím. Samice vrhá v únoru až dubnu dvě až šest mláďat. Jde o velmi čistotné zvíře, často vyměňuje výstelku, trus ukládá na vyhrazené místo. Prostorné nory se dědí z generace na generaci. V zimě několik dní spí, probudí se a zase usne. Během tohoto zimního klidu klesne jeho tělesná hmotnost.
jezevec lesní
kuna lesní
lasice hranostaj
tchoř tmavý
Hojně se vyskytuje v jehličnatých i listnatých lesích, ale také v parcích a zahradách. Dosahuje délky až 30 cm. Přes den se ukrývá v listí a dírách, v noci vychází na lov. Tehdy se prozradí funěním a šramotem. Loví hmyz, žížaly, drobné obratlovce. Nepohrdne ani ptačími vejci. Samice vrhá jednou ročně tři až osm mláďat. Ta jsou po narození slepá a hned jim začnou vyrůstat měkké bodliny.
ježek západní
veverka obecná
plzák lesní
prase divoké
Můžeme ho najít ve všech druzích lesů. V období mezi hnízděním ho můžeme spatřit také v parcích a na hřbitovech. Je velký kolem 35 cm. Je to pták stálý. Hnízdí v opuštěných hnízdech dravců a veverek. Samice zde snáší 4 až 7 vajec, na kterých sedí 28 dní. Jako potrava mu slouží drobní hlodavci, ale také chrousti a jiní brouci. Jeho volání se skládá z tlumeného opakovaného ”huú”. Ve dne odpočívá ve vztyčeném postoji blízko kmene.
kalous ušatý
puštík obecný
strakapoud velký
výr velký
Hnízdí v lesích, odkud má blízko na pole nebo louky, na kterých loví hlodavce. Dorůstá délky asi 50 cm. Hnízdo si buduje na vysokém stromě. Samice v něm snáší 2 až 4 vejce, na kterých střídavě sedí oba rodiče 28 dní. Je to stálý pták. Zpravidla krouží plachtivým letem. Kořist vyhlíží buď za letu, nebo z vyvýšených míst. Napadá ji střemhlavým letem. Jsou to hlavně myši, malí savci a ptáci, ale i hmyz a zdechliny. Ozývá se hlasitým mňoukáním ”vijé” či slabším ”gek-gek-gek”.
jestřáb lesní
ostříž lesní
káně lesní
puštík obecný
Vytrvalá, statná kapradina, přes jeden metr vysoká, s rezavým oddenkem a v létě se zelenými listy. Kupky hnědých výtrusnic na spodní straně listů dozrávají od června do září. Roste jako podrost ve stinných lesích mezi balvany, na sutích a ve skalách.
bělomech sivý
kapraď samec
ostružiník křovitý
vraní oko čtyřlisté
Vyskytuje se hlavně v listnatých lesích a křovinatých místech, ale i na loukách. Je to neobyčejně hojný živočich. Dosahuje velikosti asi 4 mm, ale po nasátí krve se jeho tělo několikanásobně zvětší. Samice klade v zemi nebo mezi kameny až tisíc vajíček. Dospělý živočich i larvy se živí krví obratlovců.
klíště obecné
komár pisklavý
mravenec lesní
plzák lesní
Roste v červnu až říjnu v jehličnatých lesích pod borovicemi. Silně masitý klobouk může být zprohýbaný s lesklou až slizovitou pokožkou, která za suchého počasí bledne. Měkká a šťavnatá dužnina má slabě ovocnou vůni a nakysle příjemnou chuť. Třeň dorůstá výšky až 10 cm. Jedlé a výborné jsou mladé houby.
hřib smrkový
klouzek obecný
kozák březový
pýchavka obecná
Dlouhonohý, nenápadný, ale o to obtížnější hmyz, je velký až 8 mm. Samička má dlouhý bodavý sosák. Vyskytuje se zvláště ve vlhkých lesích, na loukách, kolem vody - všude velmi hojně. Krev sají pouze samičky, samečkové sají pouze rostlinné šťávy a vodu. Samičky kladou na vodu balíčky vajíček. Ty se mohou vyvíjet i v plechovkách s vodou. Larvy loví na hladině drobnou potravu pomocí chomáčků brv na hlavě. Ve vodě se také zakuklí.
klíště obecné
komár pisklavý
mravenec lesní
lýkožrout smrkový
Vytrvalá, až 20 cm vysoká bylina s plazivým oddenkem. Mívá zpravidla dva řapíkaté listy a přímý stvol. Kvete v květnu a červnu. Krátce stopkaté bílé květy vytvářejí jednostranné květenství - hrozen. Prudce voní. Plodem je červená jedovatá bobule. Již několik bobulí může mít smrtelné následky. Roste hojně ve světlých listnatých lesích, v křovinách i na horských loukách. Je chráněnou rostlinou.
konvalinka vonná
rozrazil rezekvítek
sasanka hajni
prvosenka jarní
Roste v listnatých lesích, nejčastěji pod břízou. Plodnice se zde objevují od července do konce listopadu. Klobouk může dosahovat až 15 centimetrů v průměru a třeň dorůstá výšky až 17 centimetrů. Je to výborná jedlá houba, zvláště jsou-li plodnice mladé. Chuť i vůni má jemnou a nevýraznou. Starší plodnice mívají klobouk měkký, vodnatý a třeň dřevnatý.
hřib smrkový
klouzek obecný
kozák březový
pýchavka obecná
Vyskytuje se téměř výlučně pod osikami na travnatých místech a na okrajích listnatých a smíšených lesů. Vyrůstá v červenci až říjnu. V posledních letech je stále vzácnější. Dosahuje výšky až 20 cm s červenavým kloboukem v průměru až 15 cm. Dužnina houby je bílá, pevná s příjemnou vůní a chutí. Jedná se o dobrou jedlou houbu. Při kuchyňské úpravě zčerná.
křemenáč osikový
suchohřib žlutomasý
pýchavka obecná
václavka obecná
Patří k nejznámějším lesním ptákům. Dosahuje délky až 39 centimetrů. Je to pták stěhovavý. Samice snáší vejce do různých hnízd cizích ptáků. Celkem snese 15 až 25 vajec. Pouze z malého počtu se vylíhnou za 13 dní mláďata. Živí se různým hmyzem, hlavně housenkami, a také pavouky. Známe opakované volání ”kukuk”, které vydává sameček. Samička trylkuje ”kvikkvik”. Mezi ptáky je ojedinělá zvykem klást vejce do cizích hnízd. Malí pěvci ji přitom napadají, protože se v jejich očích podobá krahujci, vůči němuž jsou přirozeně agresivní.
kukačka obecná
sýkora koňadra
straka obecná
strakapoud velký
Obývá lesy na celém našem území, není to však příliš hojný živočich. Dorůstá délky kolem 50 cm. Výborně šplhá po stromech. Přes den se ukrývá v dutinách stromů, v noci loví. Chytá veverky, menší savce, ptáky a hmyz, žere také bobule a ovoce. Veverek se zmocňuje v divokém honu. Samice vrhá v dubnu dvě až sedm mláďat, která po dvou měsících opouštějí hnízdo a až do zimy se drží své matky. Je spíše plachá, vyhýbá se lidem. Má několik útočišť, která střídá. Dokáže urazit velkou vzdálenost v korunách stromů. Dožívá se deseti let.
jezevec lesní
kuna lesní
lasice hranostaj
tchoř tmavý
Vyskytuje se na okrajích lesů, mezích, náspech i v křovinách při březích potoků, někde dokonce také v zahradách. V létě má svrchní stranu srsti červenohnědou, na zimu se mění v bílou, až na černou špičku ocásku. Dosahuje délky asi 30 cm. Je to štíhlý, mrštný živočich, protáhne se i úzkou skulinou. Doupě si buduje v dírách v zemi, mezi kameny či ve starém zdivu. Samice vrhá na jaře tři až sedm mláďat, která se rodí slepá. Loví malé savce, zvláště hlodavce, ptáky a hmyz. Kořist loví i ve dne, proto se s ním můžeme snadněji setkat. Skvěle šplhá, umí i plavat.
jezevec lesní
kuna lesní
lasice hranostaj
tchoř tmavý
Hustě větvený keř s řapíkatými listy, obvejčitě okrouhlými. Dosahuje výšky do sedmi metrů. Kvete v březnu a dubnu. V samičích květech najdeme dvě červené blizny. Plodem je oříšek s bílým semenem. Roste hojně ve světlých lesích a na slunných stráních a strmých svazích, kde zpevňuje půdu. Vysazuje se i v zahradách, kde se pěstuje pro své chutné oříšky. Z jejího dřeva se také zhotovují násady a držáky na různá nářadí.
líska obecná
maliník obecný
ostružiník křovitý
borůvka černá
Je jednou z našich nejhojnějších šelem. Je u nás běžně se vyskytující, žije samotářsky v lesích a remízcích. Občas přichází i na pole až k lidským sídlům. Není-li rušena, ráda se zde zdržuje (loupí slepice). Je dlouhá asi 70 cm. V lese si vyhrabává doupě. Samice vrhá 4 až 12 mláďat. Živí se především hraboši a dalšími hlodavci, ptáky, hmyzem a lesními plody. Využívá i netradiční zdroje potravy, například skládky. Díky ostrým smyslům a příslovečné inteligenci umí uniknout pronásledovatelům. Je obávaným přenašečem vztekliny. Je věrná svému území a jen zřídka je opouští.
liška obecná
kuna lesní
lasice hranostaj
tchoř tmavý
Je to velmi hojný živočich v jehličnatém lese - na smrku. Dosahuje délky jen 5 mm. Patří mezi obávané škůdce smrků. Dospělí brouci i larvy vyžírají chodbičky ve dřevě smrku, požírají lýko, a proto silně napadené stromy odumírají. V boji s ním se používají lapací pasti s feromony, které mají brouka přivábit.
klíště obecné
komár pisklavý
mravenec lesní
lýkožrout smrkový
Keř s podzemními výběžky, až dva metry vysoký, s větvemi v dolní části ostnitými, jinak chlupatými. Jednoleté prýty jsou vzpřímené, v následujících letech se větví a obloukovitě převisají. Listy jsou pětičetné, na líci lysé, lichozpeřené, pilovité. Kvete v květnu až srpnu. Květy jsou bílé, v řídkých hroznech. Složený plod sestává z četných červených peckoviček, je aromatický a jedlý. Roste hojně ve světlých lesích na pasekách a v křovinách, také na březích vodních toků. Pěstuje se i jako ovocný keř v zahradách.
líska obecná
maliník obecný
ostružiník křovitý
borůvka černá
Vyskytuje se u nás v listnatých lesích s čistými potůčky a prameny. Dosahuje délky 20 cm. Zdržuje se ve vlhkém prostředí v děrách a mezi kameny v blízkosti vody. Večer vylézá z úkrytu za potravou. Žere žížaly, plže, hmyz a pavouky. V dubnu a květnu se samice ponoří do potočních pramenů a klade tu až 70 vyvinutých larev. Za 2 až 4 měsíce larvy ukončí proměnu a mladí jedinci opouštějí vodu. Dospívají po 5 letech, dožívají se až 20 let.
ještěrka obecná
užovka hladká
slepýš křehký
mlok skvrnitý
Strom s mohutnými kořeny, pevně zakotvenými v půdě a silnou šupinovitou kůrou. Dosahuje výšky kolem 40 metrů a tvoří rovný nebo lehce zakřivený kmen. Větve vyrůstají na kmenu nepravidelně. Měkké, světle zelené jehlice rostou ve svazečcích a každoročně opadávají. Kvete od dubna do června. Plodem jsou malé, vzpřímeně postavené, kulovité šišky. Roste ve světlých lesích, díky cennému dřevu je hojně vysazován. Dřevo s krásnými načervenalými odstíny se využívá v nábytkářství a truhlářství, na balkónová zábradlí a na obklady fasád.
borovice lesní
smrk ztepilý
jedle bělokorá
modřín opadavý
Je hojný ve smrkových, borových i dubových lesích. Patří mezi společenský hmyz, buduje si rozsáhlé kolonie, až metr vysoké. Je to všežravec, pronásleduje škodlivý hmyz a jeho larvy, do hnízd přináší i lesní plody. Přemůže i hodně velkou kořist, například kobylku. Dorozumívá se čichem a hmatem. Na obranu používá kusadla a kyselinu. Je velký až jeden centimetr. U nás je zákonem chráněný. Rozeznáváme několik poddruhů, které mají odlišný způsob života.
klíště obecné
komár pisklavý
mravenec lesní
lýkožrout smrkový
Je to typická lesní houba. Hojně roste pod duby, habry a buky. Ve vyšších polohách se příliš nevyskytuje. Plodnice můžeme v lese najít od července do října. Olivově zelený až žlutozeleně zbarvený klobouk může mít až 15 cm v průměru, zelenavě bílý třeň dosahuje výšky až 12 cm a je obalem odstávající pochvou - kalichem smrti. Husté lupeny mají nazelenalý nádech. Bílá vláknitá dužnina má nasládlou vůni. Jedná se o smrtelně jedovatou houbu.
hadovka smrdutá
klouzek obecný
muchomůrka zelená
choroš šupinatý
Keř s podzemními výběžky, až dva metry vysoký, s větvemi v dolní části ostnitými, jinak chlupatými. Jednoleté prýty jsou vzpřímené, v následujících letech se větví a obloukovitě převisají. Listy jsou pětičetné, na líci lysé, lichozpeřené, pilovité. Kvete v červnu až červenci. Květy jsou bílé až růžově červené, v řídkých hroznech. Plody jsou kulaté peckovičky sdružené v tmavofialové až černé souplodí. Jsou aromatické a jedlé.
líska obecná
maliník obecný
ostružiník křovitý
borůvka černá
Je to tažný pták, zimuje v Africe. Dosahuje délky až 35 centimetrů. V lesích či remízcích mezi loukami si zakládá hnízdo v opuštěném hnízdě vran. Samice snáší 2 až 4 vejce, na kterých sedí samec i samice 28 dní. Loví ve vzduchu malé ptáky, ale i hmyz - například vážky. Je velmi dobrým leteckým akrobatem - dokáže ”stát ve vzduchu”. Umí ulovit třeba i vlaštovku či rorýse.
jestřáb lesní
ostříž lesní
káně lesní
puštík obecný
Je to statný, až 15 cm dlouhý plž, jeden z našich největších slimáků. Najdeme jej na vlhkých místech v lesích i v zahrádkách. Lem chodidla má vždy žlutooranžový. Živí se rostlinnou i živočišnou potravou (mršiny zvířat, trus, rostliny, houby). Je to obojetník - klade až 500 vajíček do hromádek do země.
plzák lesní
užovka hladká
slepýš křehký
skokan hnědý
Živočicha najdeme v lesích v hustém podrostu. Dosahuje délky až 200 cm, samice bývá menší. Zdržuje se v rodinných tlupách. Za šera se vydává za potravou. Loví drobné savce, měkkýše, hady, žížaly, hmyz, sežere různé lesní plody, trávu, kořínky. Pilně se přiživuje na polních plodinách, zvláště na kukuřici, bramborách i obilí. Samice vrhá tři až dvanáct podélně pruhovaných mláďat. Vodí je a brání před nepřáteli.
srnec obecný
jelen evropský
daněk skvrnitý
prase divoké
Vytrvalá, až 30 cm vysoká bylina. Svraskalé, na rubu chlupaté listy vytváří v přízemní růžici. Na jaře od dubna do června mezi listy vyrůstá stvol s několika žlutými vonnými květy na krátkých stopkách. Plodem je oválná tobolka. Roste hojně na sušších loukách, v hájích a v křovinách. Jedná se o chráněnou rostlinu. Jako léčivka se využívá k přípravě prsních čajů.
konvalinka vonná
rozrazil rezekvítek
sasanka hajni
prvosenka jarní
Vytrvalá rostlina vysoká 20 - 50 cm. Vytváří dvojí lodyhy - jarní voskově narůžovělé při dozrávání výtrusnic zelenají. Letní lodyhy vyrůstají současně s jarními, jsou pravidelně větvené, převislé. Výtrusy dozrávají v dubnu až květnu. Roste pospolitě na vlhkých místech v lesích na chudších půdách.
bělomech sivý
kapraď samec
přeslička lesní
vraní oko čtyřlisté
Žije ve starých lesích, velkých parcích a alejích. Dosahuje velikosti 41 až 46 cm. Přes den se ukrývá na stálém stanovišti v hustých větvích stromů. Hnízdo si zakládá v dutinách stromů nebo i v budce. Samice snáší 2 až 6 vajec, na kterých sedí 28 dní. Loví hlavně drobné hlodavce do velikosti veverky, malé ptáky, obojživelníky a hmyz. Vykrádá i hnízda v dutinách. I za úplné tmy má vynikající zrak a sluch. Je zákonem chráněn. Volá ”ki-vik”, při tokání začíná houkavým ”huu-hu” a po pauze končí tremolem.
kalous ušatý
puštík obecný
strakapoud velký
výr velký
Roste ve velkých skupinách na lesní půdě v listnatých i jehličnatých lesích, na pasekách u cest i na tlejícím dřevě. Tvar plodnice připomíná baňatou obrácenou láhev o výšce až 6 cm a šířce 5 cm. Bílý povrch je pokryt ostny a bradavičkami, které opadávají. Plodnice vyrůstají v červnu až listopadu. Dužnina je zpočátku bílá, pevná, dozráváním se zbarvuje a měkne. Voní po ředkvičkách a má mírnou příjemnou chuť.
křemenáč osikový
suchohřib žlutomasý
pýchavka obecná
václavka obecná
Vyskytuje se v rybničnatých krajinách na okrajích lesů, v křovinách, na mokrých loukách a bažinách. Dosahuje délky 5 cm. Zdržuje se na stromech, keřích a vysokých bylinách, kde obratně a daleko skáče z listu na list. Může šplhat i přímo nahoru po hladkém podkladu pomocí přísavek na prstech. Od dubna do června přichází do vody, kde samice klade v chomáčcích až 1000 vajíček. Tehdy také uslyšíme zvonivý hlas samce ”ep-ep-epp”, který při volání sedí na stromě nebo v rákosí.
rosnička zelená
skokan hnědý
zmije obecná
užovka hladká
Vytrvalá, až čtvrt metru vysoká bylina roste hojně na loukách, na mezích, pastvinách a ve smíšených lesích. Má chlupatou, chudě větvenou lodyhu s vroubkovaně pilovitými listy. Kvete v květnu a červnu sytě modrými květy. Plodem je tobolka.
konvalinka vonná
rozrazil rezekvítek
sasanka hajni
prvosenka jarní
Až 25 cm vysoká vytrvalá bylina s tenkým oddenkem a jediným přízemním listem. Roste v listnatých lesích, křovinách a na vlhčích loukách. Kvete od března do května. Bílé květy, vně narůžovělé, dlouze stopkaté se tvoří jednotlivě. Bílé moře květů, které vytváří tento posel jara, je velmi dobře známé. Kvetoucí rostliny nemají žádné přízemní listy.
konvalinka vonná
rozrazil rezekvítek
sasanka hajni
prvosenka jarní
Vyskytuje se velmi hojně v blízkosti vody, na mokrých loukách, v příkopech, v listnatých lesích i na zahradách. Dorůstá délky kolem 10 cm. V březnu až květnu se sameček ozývá tichým, vrčivě chrochtavým kvákáním. Samice klade do vody až 4000 vajíček. Za 4 týdny se z nich vylíhnou drobní pulci a po třech měsících se přemění v žabky, které vylézají na souš a rozlezou se do širokého okolí.
rosnička zelená
skokan hnědý
zmije obecná
užovka hladká
S touto beznohou ještěrkou se setkáme hlavně v listnatých lesích, ale i v parcích a zahradách. Dorůstá délky až 50 cm. Zdržuje se pod kameny a pod listím, odkud večer vylézá na lov. Loví slimáky, žížaly, hmyz, mnohonožky. Samice klade v červenci a srpnu 5 až 26 vajíček, z kterých se ihned líhnou mláďata. Zimu přečkává v úkrytu v dírách, často ve společenstvích. Stejně jako ostatní ještěrky při napadení nepřítelem odhazuje ocas, který mu sice dorůstá, ale nedosáhne už původní síly a tvaru.
slepýš křehký
ještěrka obecná
zmije obecná
užovka hladká
Statný, až 40 metrů vysoký strom s mělkými kořeny a jehlanovitou korunou, má červenohnědou šupinovitou kůru a špičaté, tuhé a pichlavé jehlice. Plodem jsou světle hnědé a lesklé šišky. Hojně se vysazuje v lesích i parcích, hlavně na horách. Výhodou pro hospodáře je rychlost růstu a tedy rychlá výtěžnost. Na některých místech již vytlačil původní lesní porost.
borovice lesní
smrk ztepilý
jedle bělokorá
modřín opadavý
Vytrvalá, až 20 cm vysoká bylina s hnědě šupinatou cibulí. Roste ve vlhkých listnatých lesích, pěstuje se na zahradách pro ozdobu a zplaňuje na vlhčích loukách. V přírodě je chráněná. Má dva přízemní čárkovité listy a přímý stvol, na kterém v únoru a březnu vyrůstá jeden bílý květ se zelenou skvrnkou pod špičkou.
konvalinka vonná
sněženka podsněžník
sasanka hajni
prvosenka jarní
Je hojná v listnatých a smíšených lesích, najdeme ji i v parcích a zahradách. Poznáme ji podle poplašného křiku a modrých pírek. Hnízdo si staví na vysokých stromech. Samice snáší 5 až 7 vajec, na kterých sedí oba rodiče 17 dní. Živí se rostlinnou i živočišnou potravou. Na podzim si zakládá zásoby, ale v zimě je najde jen náhodně. Stává se tak zdaleka nejpilnějším pěstitelem dubů. Hlasitě a často opakuje volání ”retč-retč”, ”krehk-krehk”. Také napodobuje jiné ptáky.
sojka obecná
sýkora koňadra
straka obecná
strakapoud velký
Obývá lesy i menší remízky. Obsazuje i kulturní krajinu (pole a louky) až k okrajům měst. Dosahuje délky asi 130 centimetrů, samice jsou ovšem mnohem slabší a nenarůstá jim paroží. Žije v tlupách. Jeho říje probíhá v červenci a srpnu. Tehdy je samec velmi bojovný. V květnu vrhá samice jedno až dvě mláďata. Živí se trávou, bylinami, výhonky, lesními plody a listy. Na pastvu vychází ve dne i v noci. Je obdivuhodně přizpůsobivý. Patří mezi lovnou zvěř.
daněk skvrnitý
jelen evropský
srnec obecný
prase divoké
Všeobecně známý pták obývá křovinaté krajiny, remízky, stráně, parky a větší zahrady. Dosahuje délky kolem 45 cm a vyznačuje se velmi dlouhým ocasem. Staví si velmi nápadné, kulaté hnízdo vysoko na stromech nebo v křovinách. To si buduje z větviček, drnů, stébel, listů, bláta a chlupů se stříškou z trnitých větviček. Samice snáší 3 až 10 vajec a sedí na nich 18 dní. Živí se hmyzem, měkkýši, žížalami, drobnými obratlovci, semeny a bobulemi. Je to stálý pták. Většinou se ozývá ”šak-čak”, někdy ”šakerak” nebo ”kek-kek”.
sojka obecná
sýkora koňadra
straka obecná
strakapoud velký
Je to náš nejhojnější datel. Setkáme se s ním v lesích i v parcích. Dosahuje délky kolem 25 cm. Je to pták stálý. Dutinu k hnízdění si tesá do dutiny jehličnatého i listnatého stromu. Samice zde snáší 4 až 8 vajec, na kterých sedí oba rodiče 13 dní. Nejčastěji se živí larvami hmyzu, ale i různými semeny a lískovými oříšky. Larvy dřevokazného hmyzu vybírá ze dřeva pomocí dlouhého lepkavého jazyku se štětinkami na konci. V zimě běžně přilétne ke krmítku. Často můžeme v lese slyšet jeho ”kix-kix”, ještě známější je bubnování, kterým se sameček dorozumívá se samičkou (bubnují střídavě).
datel černý
výr velký
strakapoud velký
puštík obecný
Tuto hojně se vyskytující houbu můžeme nalézt v červenci až listopadu v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích, ale i v parcích. Jemně sametový hnědavý klobouk má v průměru až 12 cm a ve stáří rozpraskává. V mělkých puklinách se pak objevuje růžová dužnina. Dlouhý, válcovitý a často zahnutý červenavý třeň mívá délku až deset centimetrů. Tuhá a pružná dužnina má nakyslou chuť a ovocnou vůni.
křemenáč osikový
suchohřib žlutomasý
pýchavka obecná
václavka obecná
Žije na okrajích vsí, lesů, v opuštěných lomech a velkých parcích. Dosahuje délky 25 cm. Je stálým ptákem. Hnízdo si zakládá v dutinách stromů či hromadách kamení. Samice snáší 4 až 7 vajec a sama je vysedí za 28 dní. Pro mláďata loví v noci především samec. Kořist předá družce, která mláďata krmí sama. Chytá drobné hlodavce, vrabce, brouky, hlemýždě. V noci se často ozývá naříkavým hlasem ”kuvit-kuvit”, někdy protáhnutým ”kýýk”.
kalous ušatý
sýček obecný
strakapoud velký
výr velký
Žije v lesích, parcích i zahradách. Je jedním z našich nejhojnějších stálých ptáků. Je 14 až 16 cm velký. Hnízdo si buduje z mechu, chlupů a peří v různých dutinách. Samice snáší 6 až 14 vajíček, na kterých sama sedí 14 dní. Živí se hmyzem a jeho larvami, v zimě semeny, lidé je přikrmují lojem. Poznáme je podle volání ”cicide”, ”sik-sik”, při vábení volá ”pink”.
sojka obecná
sýkora koňadra
straka obecná
strakapoud velký
Vyskytuje se hojně na okrajích lesů a v pobřežních porostech, ale i v blízkosti lidských sídel. Zde podniká výpravy do kurníků. Rád zimuje ve stozích. Je až 45 cm dlouhý. Loví myši, potkany, žáby, ryby, ptáky, má rád i ptačí vejce. Samice vrhá ve vyhrabané noře tři až jedenáct mláďat, která se rodí s bělavou srstí. Je-li ohrožen, vylučuje páchnoucí výměšek. Jen vzácně šplhá, zato dobře plave. Jeho zdomácnělou formu nazýváme fretka.
liška obecná
kuna lesní
lasice hranostaj
tchoř tmavý
Místy je to hojný živočich. Dorůstá délky 75 cm. Setkáme se s ním na výslunných lesních stráních a místech pokrytých křovinami. Loví především ještěrky, vzácně mláďata drobných ptáků, savců nebo jiných hadů. Loví převážně v noci. Kořist polyká zaživa. Samice koncem srpna klade 2 až 15 vajec, z kterých se hned líhnou mláďata. Patří tedy k živorodým plazům. Před člověkem zpravidla neutíká, zůstává naprosto nehybně ležet. Jméno dostal podle hladkých šupin.
rosnička zelená
skokan hnědý
zmije obecná
užovka hladká
Je hojnou houbou vyskytující se většinou v trsech, často ve značném množství na kmenech a pařezech stromů v listnatých lesích v teplých oblastech. Její plodnice můžeme najít v září až listopadu. Její klobouk může mít různé barevné odstíny od medově žluté až po rezavě hnědou a černošedou. Dorůstá v průměru až 15 cm. Hnědavý třeň může být vysoký až 20 cm. Bělavá dužnina má houbovou vůni, ale takřka mýdlově nahořklou chuť. Patří mezi jedlé houby, ovšem těžko stravitelné. Nejvhodnější je k nakládání do octa.
křemenáč osikový
suchohřib žlutomasý
pýchavka obecná
václavka obecná
Známe ji v rezavé a černé formě. Vyskytuje se ve všech druzích lesů i v městských parcích. Dosahuje délky 25 cm. Na stromech si buduje kulovité hnízdo, ale usídlí se i v dutině stromu. Samice vrhá 2 až 5 krát ročně po třech až sedmi mláďatech. Živí se semeny, bobulemi, oříšky, houbami, ale i hmyzem a ptačími vejci. Na podzim si dělá zásoby v dutinách stromů. Paměť a dobrý čich jí pomohou většinu zásob najít. Při rychlém šplhání po kůře a při mohutných skocích ze stromu na strom používá ocas jako kormidlo.
veverka obecná
kuna lesní
lasice hranostaj
tchoř tmavý
Vytrvalá, asi 30 cm vysoká bylina s plazivým oddenkem a přímou lodyhou. Roste roztroušeně ve vlhčích listnatých nebo smíšených lesích a v nivách. Široce elipsovité listy rostou zpravidla v jediném čtyřčetném přeslenu. Kvete v květnu a červnu žlutozelenými květy na dlouhých přímých stopkách. Plodem je černá kulatá bobule, která je stejně jako všechny části rostliny jedovatá. Po požití se projevují průjmy a závratě.
bělomech sivý
kapraď samec
přeslička lesní
vraní oko čtyřlisté
Můžeme ho spatřit nejvíce v rozsáhlejších lesích se skalami vhodnými pro stavbu hnízda. Je velký kolem 70 cm. Patří mezi naše největší sovy. Je to pták stálý. Hnízdí ve skalách. Samice snáší 2 až 4 vejce, na kterých sedí 35 dní. Loví savce, ptáky, obojživelníky i ryby, někdy také zatoulanou kočku. Je aktivní za soumraku a v noci. U nás je chráněn. V současnosti se stává vynikajícím lovcem potkanů na velkokapacitních skládkách. Večer můžeme slyšet jeho známé ”uhu”, ”uhuhuhu”.
kalous ušatý
sýček obecný
strakapoud velký
výr velký
S tímto živočichem se setkáme hlavně ve smíšených lesích zvláště ve vyšších polohách nad 400 metrů nad mořem. Dorůstá až 80 cm délky. Typická klikatá čára na hřbetě, která je vždy tmavší, u zcela černých jedinců zaniká. Loví převážně v noci drobné hlodavce, hraboše a myši, žáby i ještěrky. Koncem srpna klade samice 6 až 20 vajec, z kterých se hned líhnou mláďata (může však také rodit přímo živá mláďata). Zimu přečkává v úkrytech v děrách.